Ušima střední třídy. Mládež, hudba a třída v českém postsocialismu

Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit? Jaké role hrála hudba pro dobově nejvíce reflektovanou, avšak ne vždy zcela jasně uchopitelnou kategorii střední třídy? S jakou hudbou se setkala tehdy nastupující generace a co pro ni hudba znamenala? Tato kniha se snaží prozkoumat různé roviny vztahů mezi hudbou, mládeží a třídou, tedy klíčových témat kulturních studií, zatím spíše jen opatrně aplikovaných na český prostor. Vybrané období je ale charakteristické i tím, že hudba byla celou řadou aktérů chápána jako klíčová kulturní aktivita, od níž se odvíjely další významné praktiky. To se týkalo nejen žánrů vycházejících z rockové hudby, jako byla nová vlna, punk nebo metal, ale i hudební alternativy, world music a nově nastupující elektronické taneční hudby.

O autorovi:

Ondřej Daniel je kulturní historik pracující v Semináři obecných a komparativních dějin Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je spoluzakladatelem Centra pro studium populární kultury, neziskové organizace snažící se výzkum kulturních dějin přiblížit neakademické veřejnosti. Ve své práci se zabývá transferem, migrací, akulturací, recepcí a místy spotřeby hudby a souvisejících (sub)kulturních praktik odrážejících formování společenských tříd především v kontextu českého postsocialismu. Své práce publikoval v češtině (Násilím proti novému biedermeieru, 2016; Bigbít nebo turbofolk, 2013) i dalších jazycích, často ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi z řady významných evropských pracovišť.

Recenzi knihy od Etnologického ústavu Akademie věd najdete zde